Snow Film Fest nabídnul to nejlepší nakonec

25.11.2017

V sobotu 25. listopadu se do klubu Plíživá Kontra opět vrátil již zdomácnělý Snow Film Fest, putovní filmový festival pro všechny milovníky zimních sportů a extrémních dobrodružství. Maraton rozdělený do tří promítacích bloků nabídnul rozmanitou podívanou, přestože dominantní barvou byla rozhodně bílá. Snow Film Fest se do Plíživé Kontry vrací s pravidelností hodinových ručiček a je potěšující, že jeho publikum se spíše rozrůstá, než že by klesalo. Prostor klubu byl v sobotu zaplněn téměř do posledního místa, přičemž se nepřišli podívat pouze mladí dobrodruzi a příznivci adrenalinu, ale lidé různých věkových kategorií. Promítaly se všechny filmy, které Snow Film Fest 2017 mohl nabídnout – včetně bonusových - a osobně jsem si nejvíc užil ty filmy, které byly promítány na samotný závěr večera. “Výstup na Link Sar” je dílem filmaře a horolezece Jonathana Griffitha a zachycuje jeho několikaletou snahu zdolat odlehlý vrchol hory Link Sar v pohoří Karakoram. V mnoha ohledech klasický alpinistický film se odlišuje právě tím, že je do značné míry poučnou kronikou marné snahy, selhání a neúspěchu. Griffith se o zdolání hory pokoušel několikrát, často s jinými lezeckými parťáky, ale jeho pokusy vždy zhatily rozmary počasí, nezkušenost či nedostatečná kondice. Opakovaně vidíme záběry, kdy omrzlý a vyčerpaný výškovou nemocí vzdává výpravu nedaleko od vrcholu. Griffith se ovšem zaslouží respekt právě pro to, jak upřímně jde “s kůží na trh” a ukazuje, že zdolávání velehor představuje nadále ohromnou výzvu. Když na konci snímků zdolá úspěšně alespoň sekundární vrchol hory, máte radost s ním. Druhý vrcholem pro mě byl poslední snímek festivalu “Pocit viny”. Film pojednával o lyžařské výpravě mající za cíl Mont Forel, druhou nejvyšší horu Grónska. Její součástí byl ovšem také klimatolog Alun Hubbard, který do Grónska rozhodně nepřijel lyžovat, ale odebrat vzorky ledu a zmapovat tempo, jakým se grónský pevninský led uvolňuje do oceánu. Na “Pocitu viny” byl nejlepší fakt, že nabídl od každého trochu – putování na saních, lyžování na strmých grónských štítech, poučení o klimatické problematice, pohled do zákulisí arktických expedic a dokonce i značnou dávku humoru a nadhledu. Nejednalo se o film, který by alarmisticky upozorňoval na hrozby globálního oteplování, ale právě proto, že se nebral smrtelně vážně, se na něj dobře dívalo. Další snímky z programu také nezklamaly. “Dog Power” nabídnul pohled do zákulisí sportů, při níž je využívána tažná síla psa – ať už se jedná o jednotlivce či celé spřežení a ať už táhnou člověka na saních, na lyžích či třeba na kole. Výkonnost, oddanost a eleganci tažných plemen nešlo neobdivovat. “Ski for Freedom” zase sledoval projekt rakouských lyžařů učících na úpatí Karakoramu lyžovat pákistánské děti a mládež. Cíl poskládat dohromady pákistánskou lyžařskou reprezentaci na zimní olympiádu v roce 2022 je sice spíše úsměvný, ovšem důležitější je, že v jinak přísnými konvencemi svázané zemi existuje místo, kde se mohou chlapci i dívky učit sportovat spolu. Něco pozitivního či pochvalného by se dalo říci o každém promítaném filmu a je rozhodně dobře, že Snow Film Fest drží nastavenou laťku. Diváci odcházeli ze zaplněného klubu spokojeni a mohou se již nyní těšit na příští únor či březen, kdy se do Plíživé Kontry pro změnu vrátí sesterský festival Snow Film Festu - Expediční kamera. Do té doby si snad bude díky klimatickým podmínkám možno užívat vlastní zimní dobrodružství i v Jeseníkách. (jj)

Zpět

Archiv

Navigace ↓
  • Úvod
  • Připravujeme
  • Akce
  • O nás
  • Představujeme
  • Kontakty
    •