Expediční kamera letos excelovala

18.3.2017

EK 2017 v Klubu Plíživá Kontra

V sobotu 18. března se v soukromém Klubu Plíživá Kontra uskutečnil již 8. ročník festivalu dobrodružných, outdoorových a cestopisných filmů Expediční kamera. Zaplněný klub měl tentokrát možnost sledovat mimořádně kvalitní snímky, mezi nimiž nechyběla ani jesenická stopa. Pořadatelské žezlo tentokrát přebral přímo Jesenický týdeník, ale jinak zůstalo na první i druhý pohled vše při starém a prostředí klubu působilo opět vlídně. Jediná výraznější změna spočívala v tom, že promítání bylo tentokrát limitováno na prostory klubu samotného (bar Ginger Dog byl připraven v záloze, volnočasový prostor Freiwaldau Werkstatt byl zrušen), ovšem vzhledem k tomu, že v klubu se nekouřilo, netrpěl snad žádný návštěvník výraznějším diskomfortem. Počet návštěvníků byl také více než slušný a atmosféra vysoce soustředěná – což si letos dovolím přičíst právě excelentní kvalitně promítaných snímků. Viděl jsem téměř všechny předchozí ročníky Expediční kamery i “sourozeneckého festivalu” Snow Film Fest a často se stávalo, že vedle cenami ověnčených, dramatických a dechberoucích snímků se objevily i filmy amatérštejšího ražení, dokumenty, kterým scházelo tempo, nebo které prostě nebyly zajímavé. Ne však v tomto ročníku. Sestava dokumentů byla nejen vyladěna k maximální pestrosti, ale jednalo se bez výjimky o filmy, které disponovaly skvělou řemeslnou kvalitou, nabízely pozoruhodné příběhy a atraktivní lokality. Ústřední a nejdelší snímek letošního ročníku “Pura Vida” zachycoval dlouhou a náročnou plavbu švýcarského cestovatele Hervého Neukomma, který na člunu s pohonem pomocí jízdního kola zdolal během 20 měsíců 7 500 km řek v Amazonii. Dokument místy působil jako intimní deník z cesty, kdy je člověk osamělý celé týdny či měsíce, jindy se zase dotýkal problémů regionu – ať už drastického odlesňování, či pašování drog. Vlivu moderní doby na odlehlé lokality se dotýkal také film “Návrat do Zanskaru”. Dva Američané, jenž odlehlou oblast v indických Himalájích navštívili před 30 lety, se do ní vrací právě v době, kdy ji má protnout nová silnice. Nostalgická setkání s pohostinnými lidmi, které poznali v minulosti, střídají obavy. Co oblasti přinese snazší dopravní dostupnost? Vymizí úplně tradiční řemesla? A jak se projeví příliv lidí na studiu buddhismu v místním klášteře? Zajímavé otázky, málo odpovědí. Z úplně jiného soudku byl snímek “Velká skalní pařba”, který zachycoval průběh značně šílené akce, jež je napůl extrémním lezeckým závodem a napůl – jak název napovídá - divokým večírkem. V americkém skalním resortu Horseshoe Hell soutěží dvojice lezců, kdo nasbírá během 24hodinového lezeckého maratónu nejvíce bodů na trasách různé obtížnosti. Mladí lezci Nick a Mason si dávají za cíl porazit sólo lezoucí horolezeckou legendu Alexe Honnolda, zatímco kolem nich se odehrává kolotoč nespoutané zábavy, kde nechybí bizarní kostýmy a rozjařené fanynky. Solidní jízda. Své kouzlo měl také jediný český zástupce v programu letošního festivalu, snímek “Divočinou Aljašky”. Jeho autorem je Jiří Horčička z Jeseníku a proto je možné, že se nejen o snímku, ale i o celé výpravě ještě na stránkách JT leccos dočtete. Film zachycuje výpravu šesti kamarádů a kamarádek (familiérně se označujících Fjollové) na Aljašku, kde podnikli 300 km dlouhou plavbu po řece Alatně. Není nejmenších pochyb o tom, že se muselo jednat o náročnou cestu, ale snímek se přesto vyznačuje až nakažlivě pohodovou atmosférou – jako by pro partu dobrých kamarádů nebylo nic problémem a cestu si v zásadě užívali. Po cestě si jen tak mimoděk upečou chleba v improvizované peci uprostřed aljašské divočiny nebo postaví spolehlivě fungující plachetnici. A divákům do toho nabídnou spousty záběrů na krajinu, která narozdíl od představ o zmrzlé Aljašce působí značně živě. Ostatní dokumenty taktéž stály za pozornost. S jejich obsahem se divák může seznámit na webu http://www.hedvabnastezka.cz/expedicni-kamera/ a pokud jej zaujmou, má šanci se na ně podívat nejblíže 24. března v sále MěKS v Javorníku. Osobně mohu návštěvu jedině doporučit – letošní ročník Expediční kamery totiž patří mezi nejkvalitnější, které festival za svou osmiletou historii nabídnul. Kéž by měli dramaturgové podobně šťastnou ruku při výběru filmů i napřesrok! (jj)

Zpět

Archiv

Navigace ↓
  • Úvod
  • Připravujeme
  • Akce
  • O nás
  • Představujeme
  • Kontakty
    •